spravcemd

Difúzně otevřená konstrukce dřevostavby – zdravé bydlení?

V posledních letech se ve stavebnictví prosazuje filosofie zdravého bydlení za použití ekologických a přírodních materiálů. Této skutečnosti přispělo prokázání tzv. syndromu nemocných budov (SBS). Jedná se o problém, kdy uživatelé některých budov trpí nepříliš specifickými zdravotními obtížemi (onemocnění dýchacích cest, bolesti hlavy, alergie, migrény,…). Vznik SBS přisuzujeme dvěma příčinám – přítomnost rizikových látek v ovzduší uvnitř budov (zdravotně závadné materiály použité při výstavbě budov, látky vznikající při provozu budov a jejích zařízení, úklidové prostředky, vysoká nebo příliš nízká vlhkost ve vnitřním prostředí…) a hermetické oddělení vnitřního a vnějšího prostředí budovy při nesprávně probíhající výměně vzduchu. Tato fakta vedla ke stanovení konceptu difúzně otevřených konstrukcí a jeho přerodu do praxe.
Uvědomme si, kde strávíme kolik času denně. Dle výzkumu trávíme nejvíce času doma (v průměru 14,5hod denně), za tu dobu projde plícemi člověka přibližně 7000 litrů vzduchu. Měli bychom se tedy zajímat o kvalitu vzduchu kde trávíme nejvíce času my a naši blízcí. Kvalitní ovzduší v interiéru je smysluplný požadavek.

Co znamená pojem difúzně otevřené konstrukce?

Difúzně otevřené konstrukce znamenají vytvoření takové obálky budovy, jenž bude umožňovat difúzi plynů a vodních par na molekulární úrovni oběma směry s vyloučením proudění. Nejedná se o proudění plynů a par stěnami, jde o procesy daleko pomalejší. Jejich dynamiku můžeme řídit skladbou obálky budovy, tedy uspořádáním jednotlivých materiálových vrstev konstrukce. S difúzí v žádném případě neuniká z interiéru teplo a nemá nic společného s prouděním vzduchu, laicky řečeno konstrukci nelze „profouknout“.

Difúzně otevřené konstrukce umožňují řešit některé problémy hygieny vnitřního prostředí (např. povrchové plísně v interiérech), významně přispívají k regeneračním schopnostem konstrukcí v případě vlhkostní havárie, stabilizují vnitřní teplotu v interiéru budov, vyvažují vlhkost v interiéru a přispívají tak k vyšší kvalitě ovzduší v interiéru.

Proces difúze v obvodovém plášti – skladby Insowool

Zdravého bydlení v dřevostavbě docílíme použitím materiálů (zejména izolantů), které jsou zdravotně nezávadné. Ze zdravotně závadných materiálů se uvolňují zejména při zvýšené vlhkosti a teplotě do ovzduší zdraví škodlivé látky. Požadavek obnovitelného zdroje je rovněž přínosem. Např. parotěsné zábrany ve formě plastových fólií považujeme v dřevostavbě za materiály nesourodého charakteru a zcela nevhodné. Dále použitím izolantů, které výrazně přispějí k tepelné stabilitě interiéru. Mezi tyto materiály patří DŘEVOVLÁKNITÉ desky a rohože (viz článek Dřevovlákno – více než skvělý izolant). Pro lidský organismus je nutná i dostatečná výměna vzduchu. Difúzně otevřené konstrukce jí v požadovaném objemu nemůže zajistit. Pokud je však konstrukce difúzně otevřená, zabrání osídlování povrchů interiérů různými mikrobiologickými kulturami. Markantní je to v prostorách za nábytkem, v koutech atd., kde ani řízené větrání není účinné.

Difúzně otevřené konstrukce jsou nejpřirozenějším řešením při snaze docílit rovnováhy mezi vlhkostními poměry mezi interiérem a exteriérem. Tento typ konstrukcí je běžný i v historickém kontextu výstavby, jelikož se vzdušnou vlhkostí dokázali a dokážou pracovat i historické a současné dřevěné masivní stavby – sruby, roubenky a hrázděné stavby.

Srovnání s difúzně uzavřenými konstrukcemi

V současné době existují dva koncepty obvodových a střešních plášťů z hlediska propustnosti pro vodní páru – výše zmíněné difúzně otevřené konstrukce a difúzně uzavřené konstrukce.

Difúzně uzavřené konstrukce jsou takové, ve kterých je zabráněno obvykle parotěsnými fóliemi, či jinými „neprodyšnými“ materiály vstupu páry do konstrukce pláště budovy. Je to proto, že souvrství pláště je navrženo tak, že by v něm pára ochlazením kondenzovala a tím poškozovala nejen nosné prvky konstrukce, ale i výplně pláště. Proto se raději nadměrná vzdušná vlhkost ponechává v interiéru. Toto právě může způsobovat škodlivinami koncentrovanější ovzduší. Často se navíc u difúzně uzavřených konstrukcí používají izolanty, které jsou rovněž pro páru špatně propustné nebo parotěsné, jako je polystyrén, PIR a PUR desky, některé zateplovací pěny apod.

Bez znalosti fyzikálních jevů, které v konstrukci probíhají, si vzpomeňme na pocit, který máme, když se oblékneme do igelitové pláštěnky. Nebudeme se cítit v objektu s DUK podobně? Jistě, nadměrnou vlhkost v interiéru můžeme korigovat řízeným větráním. Problém však nastává v místech, jako jsou prostory za nábytkem, v koutech apod., kde ani řízené větrání nezabrání osídlování vnitřních povrchů mikro-organismy (zejména plísněmi). U difúzně otevřených konstrukcí naopak k osídlení nedochází.

Podívejme se na další vlastnosti a přínos difúzně otevřených konstrukcí

Difúzní otevřenost – zdravý dům
Skladby konstrukcí neobsahují žádné parozábrany, které by bránily prostupu vodních par a suchého vzduchu stěnou či střechou. Tento fakt pozitivně ovlivňuje kvalitu vnitřního mikroklimatu ze zdravotního hlediska a umožňuje určité „dýchání" konstrukcí stěn, střešních plášťů a dodatečného zateplování.

Energetická úspornost – úsporný dům
Vynikající tepelně izolační vlastnosti používaných materiálů umožňují vytvářet objekty a konstrukce s minimálními energetickými ztrátami. Podle volitelných variant tlouštěk jednotlivých vrstev konstrukcí je možné dosáhnout parametrů nízkoenergetického až pasivního domu.

Tepelná stabilita – dům co zahřeje
Díky užití desek dřevovláknitých desek, které mají značně vysokou tepelně akumulační schopnost nedochází ani k letnímu přehřívání objektů a ani k rychlému vychládání po zbytek roku.

Ekologie a zdravotní nezávadnost – ekologický dům
Difúzně otevřené konstrukce mohou být realizovány výhradně s použitím ekologických, zdravotně nezávadných materiálů (dřevovláknité desky PAVATEX, technické konopí Insoflex, minerální vlna technologií Ecose). Proto jsou tyto konstrukce šetrné k životnímu prostředí a vytvářejí zdravé prostředí uvnitř staveb.

Požární odolnost – odolný dům
Dřevovláknité desky mají značnou požární odolnost. Při hoření jejich povrch zuhelnatí a zamezí tak rychlému šíření požáru do nitra konstrukcí. Výsledkem je nadstandardní požární odolnost konstrukcí. Z interiéru 60 minut, z exteriéru 90 minut.

Zvukoizolační schopnost – tichý dům
Plošná hmotnost dřevěných difúzně otevřených konstrukcí je vlivem jejich skladeb a dřevovláknitých desek vyšší, než je tomu u běžných dřevostaveb. Z toho plyne i vyšší zvukoizolační schopnost. Objekty proto lépe izolují proti hluku ve vnějším prostředí staveb.

Regenerační schopnost – vitální dům
Difúzně otevřená konstrukce má schopnost zbavit se případné nadměrné vlhkosti. Ta se v konstrukci může objevit, dojde-li například k uzavření srážkové vody během výstavby nebo dojde-li k havarijní situaci (kapající rozvody vody, poškození konstrukce apod.). Difúzně otevřená konstrukce pak i v mrazivém počasí samovolně vysychá.

Ověřená řešení a certifikace – prověřený dům
Dosud jediná a to technologie INSOWOOL má 12 certifikovaných difúzně otevřených souvrství celkem ve 39 energetických variantách. Stavební certifikáty vydal CSI Praha.

Na základě výše uvedených informací můžeme konstatovat, že zdravé bydlení v difúzně otevřených konstrukcích dřevostaveb je reálný a splnitelný požadavek, jelikož veškerá zde uvedená konstatování byla ověřena výpočtově, laboratorně, ale také užíváním obydlí investory a jejich zpětnou vazbou, po dobu více než 15 let.

Zdroj: Navve s.r.o.; www.insowool.cz; Difúzně otevřené konstrukce dřevostaveb – Doc. Ing. Jan Krňanský, Csc.

by spravcemd

Dřevostavby – šetrněji to nejde

Na počátku bylo dřevo, šikovné ruce, první nářadí a vidina úkrytu před větrem, deštěm, sněhem, ale také mrazivou zimou a letním žárem. Dřevo můžeme považovat za nejstarší stavební materiál a v tomto tvrzení mu konkuruje pouze kámen. Cihla, beton a železo se délkou historie se dřevem nemůže srovnávat.

Časový odstup mezi prvními chýšemi (nebo mezi zastřešeními z větví pravěkých stromů) a stavbami z nepálených cihel je mnoho tisíc let. Již ve starověku existovala rozvinutá tradice dřevěných staveb v oblasti dnešní Číny, Indie a Japonska. V období římského impéria došlo i v oblasti stavitelství ke shromáždění všech tehdy rozšířených a známých stavebních systémů a principů. Z takto bohatých pramenů mohl čerpat středověk. V této době již byly známé všechny dřevěné stavební systémy. Daly by se rozdělit na roubené, skeletové (i hrázděné) a krokvové systémy. V období kolonializmu bylo dřevo z hlediska potřeby rychlé výstavby jedinou alternativou. O historickém až pravěkém stavění se můžete dovědět více v u nás vystavěném keltském archeoparku v Nasavrkách, kde jsou stavby tvořeny dobovými technikami.

V druhé polovině 19. století se v Americe a Anglii objevují první stavebnicové systémy z fošen, díky nimž bylo možné postavit dům v několika lidech za velmi krátkou dobu. V 20. století se dostalo dřevo do pozadí betonu a oceli, aby se následně dostalo zpět do popředí v podobě prefabrikovaných konstrukcí a nutnosti rychlé renovace měst poničených válkou. V druhé polovině 20. století se v masivním měřítku aplikují nejen prefabrikované dřevostavby, ale také novodobé těžké skelety a objevuje se lepené dřevo, které svými vlastnostmi konkuruje oceli a betonu.

Jaká je současnost?

V Česku se stavění s použitím dřeva věnuje velké množství architektů a studií, ale málokdo je na takové stavění výhradně zaměřen. Většina architektů dřevo vnímá jako jednu z možností než jako hlavní náplň své činnosti, a tedy svou životní filozofii. Tento stav mění náš atelier, který se na stavění ze dřeva specializuje a bere ho jako své životní poslání a srdcovou záležitost. Dřevo je jako materiál ideální pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu. Argumenty, proč na tento typ staveb využívat dřevěnou sloupkovou konstrukci, jsou celkem logické.

Historie staveb ze dřeva je u nás dlouhá (hrázděné domy západních Čech, severočeský dům s podstávkou, podkrkonošský roubený dům, středočeský roubený dům, dům Českomoravské vrchoviny, roubený dům slezského pohraničí, karpatský dům na Moravě, alpský dům na Šumavě, šumavský roubený dům) a nyní na ni po přetrhání vazeb opět navazujeme. Dnes i u nás nalezneme velké počty kvalitních realizací, které snesou světové měřítko. Konstrukčním systémům dnes vévodí sloupková konstrukce, která je nejpoužívanější – ročně cca 2–3 tisíce staveb (roubené stavby – cca 300 ks/rok, stavby z CLT panelů – cca 100 ks/rok, stavby z těžkého skeletu – cca 100 ks/rok), dřevostavby se u nás podílí na celkovém počtu staveb za rok cca 17%.

Je možné stavět ještě šetrněji?

V současné době řešíme spoustu otázek jak méně zatěžovat životní prostředí, jak produkovat méně skleníkových plynů, jak lépe hospodařit s energetickými zdroji a jak co nejúčelněji využít to, co nám příroda nabízí a dává. Většina z nás si již začíná uvědomovat, že jedinou možnou cestou jak zachovat rovnováhu a Zemi i pro další generace je trvale udržitelný rozvoj. V době kdy se strategickou surovinou začíná stávat i pitná voda, hledají se nové zdroje surovin,… jsme povinni se k životnímu prostředí chovat co nejšetrněji.

Ve stavebnictví, které představuje pro životní prostředí obrovskou zátěž se hovoříme o tzv. udržitelné výstavbě. Hledají se nové ekologické materiály, posuzují se emise CO₂ a SO₂, kolik jich daný materiál vyprodukuje od výroby až po recyklaci. Z těchto hledisek je dřevo nejekologičtější stavební materiál.

Podívejme se na následující fakta:

• Dřevo je jediný zcela obnovitelný materiál, po jeho vytěžení nám na stejném místě vyroste za cca 100 let nové dřevo při minimální vložené energii. Je to doba, kterou přeslouží správně provedená dřevostavba.
• Na průměrný rodinný dům potřebujeme v případě sloupkové dřevěné konstrukce cca 20 m³ stavebního řeziva, což představuje cca 30 m³ surového dřeva. Roční přírůstek dřevní hmoty v ČR se pohybuje kolem 18 mil. m³/rok, vytěží se okolo 15 mil. m³/rok…
• Více než 90 % vytěženého dřeva se dále zpracovává, při dnešních technologiích je možno využít celou škálu dřevního odpadu bez jakýchkoli zbytků.
• Dřevo je materiál, který při růstu zpracovává prostřednictvím fotosyntézy skleníkový plyn CO₂, jako jediný materiál během životního cyklu růstu, zpracování a recyklace váže více CO₂ než je ho uvolňováno při jeho zpracování -> pasivní bilance emisí CO₂. Zátěž životního prostředí při těžbě a zpracování dřeva je mnohokrát nižší než při těžbě a zpracování železné rudy, cihlářské hlíny, štěrků a písků nebo vápence.
• Dřevo je nejlépe recyklovatelný nebo zpětně využitelný materiál, po demolici stavby lze dřevěný materiál využít k dalším účelům téměř 100% při minimální (vůbec žádné) zátěži okolního prostředí. Takovýto uzavřený koloběh nezajišťuje pouze dřevo a dřevěné materiály, ale i jiné přírodní organické a anorganické materiály – bude záležet pouze na množství energie do procesu recyklace vložené.

Dalším faktorem v udržitelné výstavbě je snížení spotřeby energie při provozu staveb. V dnešní době spotřebují stavby ke svému provozu cca 45% vyrobené energie. Dnešním standardem je proto výstavba nízkoenergetických a pasivních staveb. Podíl dřevostaveb na nízkoenergetické výstavbě se pohybuje cca okolo poloviny všech nově budovaných nízkoenergetických staveb, jelikož jsou pro ni dřevostavby vhodné a výhodné. Sloupkovou konstrukci je možné lépe tepelně izolovat a můžeme říci, že i levněji, než je tomu u jiných technologií, které jsou většinou odkázány na silnou tepelněizolační obálku, která spolu s nosnou vrstvou nabývá často neúnosných tlouštěk.

Co můžeme dnes označit za dřevostavbu?

Dřevostavba je jakákoli stavba s hlavní nosnou konstrukcí ze dřeva, ať jde o drobný rodinný domek nebo několikapatrový dům v centru města. Dnes je za dřevostavbu považována stavba, která na své interiérové a exteriérové straně nemusí mít použit dřevěný povrch. Dřevostavby považujeme za stavební technologii pro toto století, ne-li tisíciletí a dřevo jako nejpřijatelnější stavební materiál.

Dřevostavba je moderní budova s respektem k životnímu prostředí a bez jakýchkoliv ústupků v oblasti luxusu či kvality bydlení.

Zdroj: Navve s.r.o.; Dřevo! – Matyáš Cigler; Moderní dřevostavby – Ing. arch. Václav Zahradníček, Ing. arch. Pavel Horák

by spravcemd

Dřevovlákno – více než jen skvělý izolant

Co je dřevovlákno?

Dřevovlákno je ekologický materiál sloužící k izolaci staveb - jak tepelné, tak i zvukové. Dřevovláknité desky se vyrábějí z jemných vláken dřeva jehličnanů (rozemleté dřevní hmoty), kde hlavní složkou je smrk – 95 % a zbývajících 5 % tvoří jedle. Ke spojování vláken k sobě se využívá přírodních látek obsažených ve dřevě (lignin a hemicelulóza). Vlákna jsou zahřátá na vysokou teplotu a následně slisována do podoby předfinálních a finálních produktů. Výrobky neobsahují formaldehyd a jiné zdraví škodlivé látky. Jedná se tedy o čistě přírodní materiál.

Kde dřevovlákno používáme?

Dřevovláknité materiály používáme jako tepelnou izolaci do obálek budov od podlahy po střechu. Většinou se používají v ucelených systémech jednotlivých dodavatelů, které lze kombinovat i s jinými typy izolantů. Produkty z dřevovlákna jsou zpracovány tak, aby si zachovaly všechny výhody dřeva – mohou být pružné, pevné, voděodolné, složené z více vrstev. Ve formě flexibilních rohoží se dají použít jako výplňový izolační materiál mezi konstrukční hranoly sloupkové konstrukce dřevostavby, mezi krokve a stropní trámy při izolaci šikmých a plochých střech. Pevné a tuhé desky najdou své uplatnění jako vnější izolant tepelné obálky budovy, použití jak na obálce stěn, tak i střechy. Zátěžové podlahové desky tvoří vyrovnávací vrstvu podlah. Dřevovláknité desky mohou být použity i jako náhrada sádrokartonu v interiéru – lze jej upravit tenkovrstvými omítkami, které mnohem méně praskají. Hlavní využití dřevovláknité desky a materiály nacházejí v difúzně otevřených konstrukcích dřevostaveb.

Jaké jsou vlastnosti dřevovlákna?

Dřevovláknité desky jsou díky svým vlastnostem výborným řešením pro zajištění tepelné stability a zvukové ochrany nových staveb, dřevostaveb, nebo jakýchkoliv rekonstruovaných stavebních konstrukcí. Souvrství stavebních konstrukcí s použitím dřevovláknitých desek je ze stavebně-fyzikálního hlediska vysoce kvalitní a zaručuje minimalizaci spotřeby energií. Dřevovláknité desky tedy více než plnohodnotně nahradí běžně používané izolační materiály jako jsou minerální vlna, polystyren a PUR/PIR izolační desky. Jsou výhodné při zateplování nízkoenergetických a pasivních domů, dřevostaveb i při dodatečném zateplování starších staveb.

• Ekologické parametry – úplná zdravotní nezávadnost, potvrzená mezinárodními certifikáty, např Nature Plus (nejsou nutné ochranné pomůcky při práci s ní). Dřevo je obnovitelný materiál, který váže uhlík. Výroba má velmi malý dopad na životní prostředí
• Výborné tepelně-izolační vlastnosti – mezi izolacemi patří díky své hlavní složce – dřevu – ke špičce. Tepelná vodivost λ = 0,038–0,047[W/(mK)]
• Prodyšnost – dřevovláknité desky velmi dobře propouštějí vodní páru – vhodnost použití do difúzně otevřených konstrukcí μ = 3–5[-]
• Hodně vysoká tepelná akumulace c = 2100[J/(kgK)]
• Schopnost udržet stabilní vlhkost v interiéru – max. sorpční vlhkost = 20–25 %
• Poměrně velká objemová hmotnost ρ = 110–240 [kg/m³]. I nejlehčí (foukaná) dřevovláknitá izolace dosahuje v porovnání s polystyrenem nebo minerální vatou násobně lepších parametrů.
• Zvukově-izolační schopnosti – vzduchová neprůzvučnost, kročejový útlum i zvuková pohltivost dosahují díky vysoké objemové hmotnosti lepších hodnot než při použití jiných izolantů.
• Požární odolnost – dřevovláknité desky běžně dosahují reakce na oheň třídy E (podle normy EN 13501-1)

Praktický význam použití dřevovláknitých izolantů:

• LÉTO – díky značné objemové hmotnosti a nízké tepelné vodivosti chrání před horkem.
• ZIMA – díky nízké tepelné vodivosti a značné objemové hmotnosti chrání před chladem.
• AKUSTIKA – díky vláknité struktuře a objemové hmotnosti chrání před hlukem.
• PROPUSTNÝ PRO VODNÍ PÁRU – díky vláknité struktuře a tím nízkému faktoru difúzního odporu umožňuje proces difúze.
• POŽÁRNÍ ODOLNOST – díky mimořádné měrné tepelné kapacitě a objemové hmotnosti konstrukce dlouho odolávají působení požáru.
• ZDRAVÉ BYDLENÍ – díky přírodnímu materiálu a jeho fyzikálním schopnostem vytváří zdravé prostředí v interiéru
• EKOLOGICKÝ MATERIÁL – díky obnovitelné přírodní surovině a technologii výroby má pozitivní bilanci CO₂

Dřevovláknité desky a rohože mají mnohostranné využití v moderním stavitelství. Jejich uplatnění bude nadále růst v souvislosti s ústupem od difúzně uzavřených konstrukcí s nespolehlivými parotěsnými fóliemi a s přibývající poptávkou investorů po systémech difúzně otevřených. Stejně tak se pomalými krůčky opět zvětšuje požadavek na přírodní ekologické materiály. V materiálu je schovaná po staletí budovaná a bohatá zkušenost s použitím dřeva v konstrukcích všeho druhu, současnost a zároveň budoucnost daná neodmyslitelným technickým vývojem a jednoznačným důrazem na využívání a zpracování obnovitelných zdrojů.

Zdroj: Navve s.r.o.; www.insowool.cz; www.pavatex-cz.com

by spravcemd

Dřevo – materiál budoucnosti

Na počátku bylo slunce, vzduch, voda, zemina a malé semínko… I tak se dá popsat zrod úžasného, fascinujícího, živého, přírodního, obnovitelného materiálu – DŘEVA. Každý z nás by byl schopný doplnit spoustu dalších vlastností, které jsou mu na tomto materiálu sympatické.

Dřevo – materiál, který je všude kolem nás a každý ho máme v nějaké formě doma. Příroda nám ho rozdává plnými náručemi. Keříky, keře, stromky, stromy, formující se v podobě solitérů, remízků, lesů – míst, kde se tento materiál vyvine z malého semínka ve velký strom. Míst, kde k tomuto materiálu vznikají naše první citové vazby a kde nám tento materiál poprvé začíná sloužit.

Procházka stromořadím, alejí nebo lesem v nás vyvolává příjemné pocity spojené s relaxací, klidem, oživením mysli, načerpáním nové síly, odbouráním stresu, zlepšením zdravotního stavu,… Strom stojící v lánu lučního kvítí nám během letních dní poskytne stín a místo k odpočinku. Zeleň a stromy v parcích nám poskytují klidné místo k oddechu a jsou pastvou pro naše oči. Takto bychom mohli pokračovat dále, pojďme se podívat na DŘEVO z pohledu jeho vlastností, toho proč je pro nás tak zajímavé a čím nás fascinuje.

Základní vlastnosti dřeva vnímá každý z nás, když se na dřevo podívá a vidí jeho barvu a lesk, dotkne se ho nebo cítí jeho vůni. Víte, že dřevo má i spoustu dalších vlastností, které Vás mohou i překvapit?

Textura dřeva

Originální kresba letokruhů dřeva: Při řezu dřevem rozlišujeme tři základní směry řezu – příčný, tangenciální a středový, každý má jinou kresbu, vlastnosti a vyvolává odlišné pocity a vjemy.

• • Radiální: textura ve formě linií více „nahustěna“ na sebe, působí pomalu plynoucím až uklidňujícím dojmem.
  • Tangenciální: textura formě parabol, elips a pásů, které jsou na sebe méně „nahuštěny“, působí výraznějším a dynamičtějším dojmem. Zhotovení např. palubek podlahových a obkladových, nábytku,…
  • Příčný: textura letokruhů je kruhová s viditelnými přírůstky jarního a letního dřeva. Ve velké ploše může tato kresba působit jednolitě. Zhotovení např. špalíkové podlahy, pracovních desek,…

Ovlivnění psychiky

Výzkumy bylo prokázáno, že ideální množství dřevěných povrchů v interiéru pro dosažení nejpříznivějšího efektu na psychiku je dosáhnuto při použití 45-50 % povrchů z přírodního dřeva. Interiéry s menším nebo větším množstvím dřeva byly hodnoceny méně kladně. Interiéry, které neobsahovaly vůbec žádné dřevo byly hodnoceny negativněji než ty, které měly interiér téměř celý ze dřeva.

Antibakteriální účinky

Bakterie na dřevěném povrchu postupně umírají, např. oproti skleněným povrchům, což je dáno i schopností dřeva pracovat s vlhkostí. Je to dáno i vlastností ligninu, který dřevo obsahuje, jenž je schopen přirozeně ničit nejen bakterie, ale i toxiny a řadu škodlivých mikroorganismů. Je prokázána i nižší schopnost přežití virů na nelakovaném dřevu.

Vyšší variabilita srdeční frekvence

Menší riziko infarktů.

Tepelná vodivost

Suché smrkové řezivo tl. 8 cm při vlhkosti 10 % tepelně izoluje stejně jako cihlová zeď o tloušťce 67 cm.

Požární odolnost

Při srovnání požární odolnosti nejpoužívanějších nosníků ze dřeva a oceli je bezpečnější použití dřeva, jelikož odhořívá pomalu cca 1 mm/min a je tak předvídatelné. Ocel má bod tání cca 1 500 °C – pod dosažení této teploty se roztaví a je tak nepředvídatelná. Použití dřeva je bezpečnější pro evakuaci osob, kvůli jeho pomalému odhořívání. Podobné je to s dřevovláknitými izolačními deskami.

Stále větší obliba staveb ze dřeva

Množství postavených dřevostaveb v České republice neustále roste. V roce 2000 byl podíl dřevostaveb rodinných domů na trhu kolem 1 %. V roce 2018 byl podíl již 16,1 %. Většinou se jedná o stavby z lehkých rámových konstrukcí (2 488 ks), dále tradiční Česká roubenka (263 ks), stavby z CLT panelů (82 ks) a stavby s těžkým skeletem (79 ks).

Pozitiva dřevěných konstrukcí a péče o les

Snadná recyklace a levná demolice stavby; stavební materiál z lokálních zdrojů; stavění ze dřeva podporuje dřevohospodářství; stabilizátor vlhkosti; tepelný izolant; neobsahuje škodlivé látky; protistresové účinky; izoluje od škodlivých vlnění; akusticky příjemné prostředí; snadná prefabrikace; variabilita konstrukčních řešení; lehká nosná konstrukce; flexibilita hotové konstrukce; nehlučná montážní činnost na stavbě; subtilnost konstrukce – šetří až 10 % plochy; snadná doprava prefabrikátů na stavbu; historická kontinuita; udržitelný zdroj stavebního materiálu; plíce planety; ochlazuje planetu; brání erozy půdy; omezuje odpařování vody z půdy; umožňuje lepší vsakování vody do půdy; les pumpuje vodu do vnitrozemí; je domovem pro 80 % pozemní biodiverzity; + výše uvedené vlastnosti.

Překonaná negativa dřevostaveb

Náchylnost na vlhko; ortotropní materiál; objemově nestálý; vysoká akustická propustnost; hořlavý materiál, náchylnost vůči škůdcům.

Dřevo – přírodní materiál zažívající v současné době „znovuzrození“, je nejperspektivnějším materiálem současnosti se širokými možnostmi použití i v budoucnosti. Jeho zdravotní a vizuální přínos společně s jeho obnovitelností a recyklovatelností z něj dělají nadčasový materiál, který nemá alternativu.

Zdroj: Navve s.r.o.; www.mezistromy.cz; Dřevo! – Matyáš Cigler

by spravcemd